Pacient jako partner: kazuistiky a komunikační dovednosti - úspěšný předmět na 3.LF UK

---

Předmět Pacient jako partner: kazuistiky a komunikační dovednosti si klade za cíl naučit studentstvo medicíny nejen odborným znalostem, ale také klíčové dovednosti, která často rozhodují o úspěšnosti léčby – umění respektující komunikace. V rámci 8 seminářů se studentstvo mělo možnost potkat s lektory z řad zástupců a zástupkyň pacientských organizací, nemocničním ombudsmanstvem a mediátorkou. 

Kurz je tematicky rozdělen do tří částí, a sice úvodu do tématu péče orientovaná na člověka, kazuistiky pacientů s širokým spektrem onemocnění a nemocničního ombudsmana a workshopy zaměřené na komunikaci mezi pacientstvem a zdravotnickým personálem. 

V průběhu úvodního semináře studentstvo sdílelo motivaci k přihlášení se do předmětu. Bylo úžasné slyšet, jak mladí lidé vnímají komunikaci mezi pacienty a zdravotníky jako jednu z klíčových kompetencí zdravotnického profesionála, zdůrazňují důležitost důvěry jako základního prvku úspěšné léčby a ví, že zvládnutá odborná stránka dobrému lékaři nestačí.

Na úvodní seminář navazovaly kazuistické semináře, v rámci kterých se studentstvo potkalo s paní Věrou, ženou, která má diagnostikovanou Alzheimerovu chorobu, žije aktivní život a účastní se tematických setkání u nás i v zahraničí, Viktorem Heumannem, který studentstvu vyrazil dech s vzhledem do života translidí, Aničkou Arellanesovou, která autenticky zprostředkovala specifika vzácných onemocnění, Zbyňkem Robochem, který vypíchl aspekty péče v oblasti duševního zdraví, Janou Lacinovou, která se se studentstvem ponořila do pocitů popálených lidí každého věku a Vlastou Milatou, který povídal třeba o falešných zdravotnických prostředcích. Lektoři a lektorky byli oslovováni ve spolupráci s Národní asociací pacientských organizací, které za tuto spolupráci patří velký dík. V evaluačním dotazníku k seminářům studenti a studentky napsali toto:

• „Zastoupení bylo pestré, moc se mi líbilo spojení s trans-problematikou, protože už to nám hezky ukázalo, že přestože jsme progresivní mladí lidé, často nevíme a bojíme se komunikovat, abychom někoho neurazili.“

• „Hodně mě zaujala přednáška paní z organizace Popálky, nadchla mě pro toto téma. Co mě zaujalo nejvíce bylo sdělení, že ne vždy může být rekonstrukce (výkon plastické chirurgie) chtěný. Ne vždy je „oprava původní krásy“ cílem pacienta. Také mě velmi zaujalo povídání paní s Alzheimerem. Bylo pro mě neskutečně významné uvědomění, že člověk, kterému byla diagnostikována demence, nemusí mít žádné příznaky, které by poznal cizí člověk.“

• „Bylo velmi zajímavé slyšet příběhy různých lidí z různých pacientských organizací. Toto by jeden člověk nemohl zprostředkovat.“

Navazoval seminář lektorovaný nemocničním ombudsmanem, Martinem Hájíčkem z Masarykova onkologického ústavu, který zahrnoval i malou panelovou diskuzi s Janem Hudáčem z Psychiatrické nemocnice Bohnice a Terezou Jonákovou z ÚVN a připojila se i Šárka Liolia z Oddělení podpory práv pacientů, jakožto autorka Metodického pokynu k institutu nemocničního ombudsmana. V průběhu semináře zazněly informace o nemocničním ombudsmanství, roli v nemocnicích a také spoustu kazuistik, které ombudsman v praxi řešil. Studentstvo se snažilo pojmenovat emoce, potřeby a návrhy řešení u jednotlivých aktérů kauz.

• „Bolo to vyborne, struktura seminara, komunikacia s publikom, analyza staznosti, vsetko sa mi pacilo a citil som sa angazovany.“

• „Líbily se mi konkrétní případy, o kterých jsme pak diskutovali. Různé pohledy na jednu situaci.“

Obsahovou pestrost předmětu završily 2 semináře lektorované mediátorkou Ivou Langer Pikalovou, která si připravila nabitý program týkající se komunikace a komunikačních technik. Studentstvo si vyzkoušelo spoustu cvičení, role plays, vč. hraného telefonátu s rozmrzelým pacientem.

• „Super struktura, pacilo sa mi, ze sme rozoberali rozne komunikacne situacie a techniky, ktore uz teraz uplatnujem v kazdodennom zivote.“

• „Tolik praktických cvičení s tolik času k trénování komunikačních dovedností jsme ještě nikde nedostali. Bylo to zábavné a dle mého i velmi přínosné.“

Předmět byl zakončen prezentacemi povinných úkolů. Studenti a studentky ve skupinách realizovali ankety na téma zvolené výzkumné otázky. Některé skupinky k práci přistoupily velice zodpovědně, posbíraly okolo 200 odpovědí a mohly tudíž učinit vypovídající závěry o tom, Jaká je motivace studentů medicíny pro studium? nebo Jaké faktory se nejvýznamněji podílejí na tom, jak pacienti hodnotí empatii lékařů? Máme za to, že studentstvo získalo základní přehled o tom, jak se sbírají data, jak se pracuje s výzkumnou otázkou, jak se interpretují závěry ankety či průzkumu a hlavně někteří zakusili nebo zakusí i to, že svoje závěry mohou předat na odpovědná místa na fakultě nebo jinde.

• „Myslím že největší přínos předmětu je vyslechnutí různých perspektiv na zdravotní sytém a vypracování ankety je cvičení které nás nutí přemýšlet o dalších problémech v medicíně se kterými se můžeme setkat.“

• „Anketa byla velice zajímavá zkušenost. Do té doby bych nikdy takovou věc nevyzkoušel a nedozvěděl se více o tématu.“

• „Bylo skvělé vytvořit anketu na téma, které vás opravdu zajímá a díky tomu tak zjistit co si myslí ostatní o daném tématu. Je to také dobrá zkušenost, která se mi věřím bude v budoucnu hodit.“

Domníváme se, že tento předmět studentům a studentkám otevírá řadu cenných příležitostí. Prostřednictvím diskuzí s pacienty s různými typy onemocnění získávají hlubší porozumění každodennímu životu s nemocí či postižením. Praktické workshopy zaměřené na komunikační dovednosti jim umožňují osvojit si metody potřebné pro citlivý a efektivní kontakt nejen s pacienty, ale např. také kolegy na pracovišti. V kombinaci s teoretickým základem studenti získávají komplexní vhled do oblasti péče orientované na člověka, který jim umožní nabyté dovednosti a znalosti úspěšně aplikovat v praxi. 

• „Největší hodnotu tohoto předmětu spatřuji právě v tom, že jsou nám předávány argumenty a názory od různých lidí, člověku to dává komplexní představu o problematice komunikace celkově i v jednotlivých oborech. Jeden člověk by nám toho dle mého názoru nikdy nedal tolik jako všichni dohromady.“

• „Kdyby byl vypsán stejný předmět na druhý semestr (nebo třeba na příští rok) s jinými tématy (lidmi z dalších pacientských organizací, ráda bych se na něj znovu přihlásila. Jsou to jedny z nejpřínosnějších hodin na fakultě. Děkuji za to, že předmět vědět, že kontaktujte různé lidi s různým zaměřením. Hodně nám to dává a hodiny jsou pro mě vždycky smysluplně stráveným časem a zároveň odpočinkem od „běžného studia“.“